Dobře placená procházka

Matěj Forman se narodil v roce 1964, jako jedno z dvojčat herečky Věry Křesadlové a filmového režiséra Miloše Formana. Po roční praxi eléva ve Studiu Jiřího Trnky studoval na VŠUP – ateliér filmové a televizní grafiky u profesora Jágra a absolvoval roční studium na Columbia University (ateliér grafiky). V osmdesátých letech vystupoval s bratrem Petrem na divadelních poutích na Střeleckém ostrově. Poté, co s bratrem Petrem a několika dalšími přáteli založili Divadlo bratří Formanů, volné sdružení komediantů bez stálé scény (významná je spolupráce s francouzským Cabaret Théatre Dromesko), se podílí na všech jeho projektech. Zprvu jen jako herec – Barokní opera (1992), Prodaná nevěsta (1996) a posléze i jako scénograf – Kejklíř Matky Boží (1993), Sedlák, čert a bába (1994) či Bouda – La Baraque (1997), kde spolupracoval na řadě výtvarných detailů. Při vzniku dalších, většinou velmi rozsáhlých projektů DBF, působí v roli vedoucího výtvarného týmu (nejčastější spolupracovníci Andrea Sodomková a Ondřej Mašek) – Nachové plachty (2000), Kráska a zvíře (2003), Klapzubova jedenáctka (2005). Mimo to vytvořil i scénografie ke dvěma představením divadla ANPU – Svatební košile (1998) a Zvoník od Matky Boží (2005) – spolupráce A. Skálová. Vedle divadla se Matěj Forman uplatňuje především jako ilustrátor. Svými grafikami a kresbami doprovodil trilogii dětských knih Jiřího Stránského, vzniklých na základě dopisů z komunistického vězení, Povídačky pro Klárku (1996), Povídačky pro moje slunce (2002) a Perlorodky (2005). Ilustroval také vzpomínkovou knihu Anny Grafové Jak říkala babička (2001) a Slabikář pro 1. třídy s texty básníka Radka Malého (2004). Kromě toho se podílel i na výtvarných realizacích pro dětská oddělení ve Fakultní nemocnici Motol. Ve filmu se jako herec spolu se svým dvojčetem Petrem objevil už v dětském věku v Papouškově trilogii o rodině Homolkových (Ecce homo Homolka –1969, Hogo fogo Homolka – 1970, Homolka a tobolka – 1972). Kromě Barokní opery (1997) si zahrál menší roli např. ve filmech Vaterland – lovecký deník (2004, režie D. Jařab), Mazaný Filip (2003, režie V. Marhoul) či jako levnější varianta počítačového triku ve filmu Akumulátor (2001, režie J. Svěrák).